S námi na gravitační vzlety

Boris Kožuh

Pro rok 2021 připravujeme cestu do Polska, na letiště, kde lze provádět gravitační starty. To byl první způsob, jak vzlétnout na začátku vývoje plachtění. Každý kopec s vhodným travnatým svahem umožňuje takové vzlety. Pokud na vrchol kopce vede silnice, pak už máme vynikající terén pro gravitační starty. Letos se chystáme na takové letiště.

Akce je plánována na čas mezi 26. červencem a 4. srpnem. Tri piloty tam budou cely čas, a hosti se mužou zučastnit kdykoliv mezi 26. 7. a 4.8. Myslíme si, že maximální počet pilotů je 10 až 15. Proto jsme zvolili takovy časovy interval.

Větroň stojí na začátku dráhy. Když je pilot připraven, několik lidí jemně potlačí větroň z kopce. Od té chvíle všechno děla gravitace: větroň dosáhne požadovanou rychlost, odlepí se od země a letí směrem k úpatí kopce v údolí. Pokud fouká protivítr, může začít okamžitě plachtit na svahu. Jen zřídka jsou výšky dostatečné pro připojení na termiku. Na zmíněném terénu lze znovu přistát na vrcholu kopce a znovu vzlétnout.

Na akce vezmeme dva větroně: dvoumístní a jednomístní. Dvoumístný bude Rubikův R-26 Gobe nebo Slingsby Tandem Tutor a jednomístný bude Čavka nebo Olympie. Vybrali jsme si letiště aeroklubu Jelenia Góra ve městě Ježów Sudecki. Aeroklub má dvě letiště; jedno je na kopci a druhé několik kilometrů odtud nedaleko města Jelenia Góra. Naším cílem je letiště na kopci Góra Szybowcowa. Toto letiště můžeme skutečně nazvat letištěm, protože kromě gravitační vzletové dráhy existuje dokonce několik obyčejných drah pro přistání a vzlet.

Pokud fouká protivítr a kluzák dokáže vystoupit nad svah, může přistát na vrcholu kopce 100-200 metrů od místa vzletu. Přinejmenším tak říkali místní piloti. Výška kopce nad údolím však není příliš velká, takže se mi zdá, že k tomu dochází jen zřídka. Náčrt letiště ukazuje několik drah dostatečně dlouhých pro zcela bezpečné přistání. Fráze „pro zcela bezpečné přistání“ je dokonce zavádějící. Zní to jako varování před nebezpečím, ale terén opravdu umožňuje normální přistání, jako na letišti v údolí. Na výkresu je vyznačeno šest drah, některé však lze použít pouze pro vzlet. Žádná z těchto drah samozřejmě není ani úplně rovná, ani zcela vodorovná. Zde je možný dobrý trénink přistání do kopce.

K přistání a vzlet s navijákem slouží dráha č. 6 v údolí. Pokud nejsou stoupající proudy, větroň přistává v údolí na dráze 6. Z této dráhy vzlétne s navijákem, protože výška vleku je dostatečná pro bezpečné přistání na vrcholu kopce. Naviják stojí na vrcholu kopce a větroň na draze 6. v údolí. Je těžké si představit vzlet, když je naviják na vrcholu kopce a větroň v údolí. Ale protože to říkají místní piloti, takový vzlet je jistě možný. Nakonec to zkusíme i sami. Čast vleku je větroň pod navijákem a až v druhé polovině stoupá nad navijákem. Tato výška stačí na to, aby mohl přistát na vrcholu kopce.

Město Jelenia Góra je asi tak velké jako České Budějovice. Z Prahy do Jelenie Gory je to 170 km. Jeżów Sudecki je městečko s několika tisíci obyvateli a nachází se hned vedle města Jelenia Góra, téměř jako předměstí. Z Ježowa na letiště je po dobré zpevněné silnici jen pár kilometrů. Na vrcholu kopce vedle letiště je hangár, hotel, a dokonce i dobrá restaurace.

Na letišti Góra Szybowcowa provádějí rovněž i lety na gumu. Gravitační lety jsou však mnohem jednodušší, protože kromě pilota v kluzáku jsou potřební pouze tři další lide: jeden drží křídlo a dva potlačí kluzák o několik kroků dolů.